Infekční mononukleóza (polibková nemoc) je závažné onemocnění, ne pro svůj normální průběh, ale pro možné komplikace. Je způsobena virem Epstein- Barrové, který patří do skupiny herpetických virů, podobně jako opar, či velmi bolestivý pásový opar. Je zákeřný i tím, že se těžko rozeznává od jiných bakteriálních či virových onemocnění, protože má podobné příznaky. Jako všechny herpetické viry i virus infekční mononukleózy zůstává latentně nadále v organismu člověka a to i po odeznění akutní nemoci. Inkubační doba od nakažení virem až po první příznaky je 4-6 týdnů.

Jakým způsobem je možné se nakazit?

TIP : Diskuze a články na téma Pásový opar - latinsky herpes zoster. Jedná se o bolestivé infekční onemocnění vyvolané virem Varicella zoster.

Jak už samotný lidový název napovídá, nejčastějším způsobem nákazy je líbání. Virus Epstein – Barrové se vyskytuje ve slinách a to i v době, kdy je nositel zcela zdráv a sám nemá žádné obtíže a příznaky. Líbání je krásný a pro život člověka velmi užitečný počin, signalizuje přátelství a lásku, pomáhá navozovat pozitivní náladu a hlavně vyplavovat do krve hormon endorfin, který je znám jako hormon štěstí. V případě onemocnění infekční mononukleózou je však nechtěnou hrozbou. Spolu se slinami líbaného můžeme přijmout i tento virus. Kromě toho existují i další infekční nemoci, které se přenáší slinami.

Líbání však není jediný způsob nákazy. Virus infekční mononukleózy se přenáší i kontaminovanými předměty (kartáčkem na zuby, nádobím apod.), lze k němu přijít i na společensky hojně navštěvovaných místech (restauracích, jídelnách, zábavách).

Jsou příznaky mononukleózy typické?

Základní příznaky tohoto onemocnění jsou čtyři a jsou typické nejen pro mononukleózu, ale i pro jiná infekční onemocnění, hlavně angínu.

• Únava bývá většinou prvním příznakem, které ohlašuje toto onemocnění. Není to obyčejná únava, jakou všichni jistě znají např. po práci či sportu. U mononukleózy jde o nadměrnou a stále trvající únavu, která se velmi podobá tzv. únavovému syndromu. Pro některé je únava tak nepřekonatelný problém, že nejsou schopni vstát a vykonávat ani banální činnosti.
• Horečka, která provází mononukleózu je často velmi vysoká. Je to individuální, ale u některých pacientů dosahuje až k 40°C., hlavně večer. Vysoké horečky a velká únava signalizují tzv. tyfoidní průběh nemoci, který je zdlouhavý ( i několika měsíční), ale nemá závažné komplikace.
• Bolesti v krku se velmi podobají bolestem při onemocnění angínou. Pocit knedlíku v krku, špatné polykání  i obtížné dýchání, to vše je typické pro obě nemoci. Není vyloučeno, že u postiženého jde skutečně o obojí onemocnění, protože mononukleóza může probíhat souběžně s jinou bakteriální či virovou nákazou.
• Zvětšení lymfatických uzlin je opět typické i pro jiné nemoci (angínu apod.). Dochází k symetrickému zduření předních i zadních krčních uzlin. Výjimečně zduří i jiné uzliny. Někdy je zduření uzlin jediným příznakem probíhající nemoci, ale je to zcela ojedinělé.

Mimo obvyklé příznaky se infekční mononukleóza projevuje (ne vždy) zvětšením jater (hepatomegalií) a zvětšením sleziny (splenomegalií).

Jak  se dá prokázat infekční mononukleóza?

Pokud se objeví některý z příznaků ( velká únava, bolest v krku, horečka či zduření krčních uzlin), je zapotřebí vyhledat lékařskou pomoc. Lékař po odběru krve a výtěru z krku určí  diagnózu. Může se jednat o jiné onemocnění, nebo se potvrdí infekce virem Epstein-Barrové.

V tomto případě se v krvi objeví zvýšený počet bílých krvinek netypického tvaru, zvláště monocytů (odtud monocytóza). Většinou jsou v krvi přítomny i protilátky, které přirozeně vytváří imunitní systém člověka. Někdy jsou zvýšené jaterní testy.

Kdo trpí tímto onemocněním nejčastěji?

Nejčastější skupinou lidí, kteří onemocní infekční mononukleózou jsou děti a mladiství. U lidí ve středním a starším věku propukne tato choroba vzácně, ale na rozdíl od mladších, přináší častější rizika komplikací. Největší skupinou ohrožených jsou lidé (v jakémkoliv věku) s oslabenou imunitou. Z hlediska přenosu choroby lze za rizikovou skupinu považovat jedince, kteří často střídají partnery (promiskuitní) a líbají se na počkání s kdekým.

Je třeba znovu podotknout, že nositel viru může vypadat zdráv a může se nacházet v tzv. toulavém stadiu, kdy jeho virus číhá skryt v jeho slinách na nového hostitele.

TIP : Peptické onemocnění Žaludeční vředy - vředová nemoc žaludku.

Jaký je průběh a léčba mononukleózy?

Po vypuknutí prvoinfekce, tedy po nakažení virem EB se do šesti týdnů dostaví příznaky. Léčba probíhá na několika úrovních:

• Medikamenty. Lékař předepíše léky dle intenzity příznaků. Na horečku antipyretika, pokud se prokáže přítomnost i jiné infekce, tak antibiotika. Pár dní se podávají glukokortikoidy(hormonální léky). Na únavu je možno užívat některé léky či doplňky stravy, které zvyšují energii.
• Režimová opatření. V tomto bodě se názory a léčba různí. Zatím co někteří lékaři  doporučují dostatečný a dlouhý klid na lůžku, jiní mají za to, že nemocný se má co nejdříve zapojit do normálního života. Na místě je individuální přístup, dle intenzity příznaků onemocnění, aby předčasně ukončená léčba, neskončila vážnější komplikací.
• Dieta. Při zvýšených jaterních testech může lékař nařídit či doporučit dietu s omezením živočišných tuků (zvláště přepálených), vhodné jsou lehce stravitelné pokrmy a dostatek uhlohydrátů. Pro urychlení obnovy jaterních buněk je prospěšné i pití speciálních bylinných čajů.
• Omezení kontaktních sportů. Játra a slezina většinou poněkud zduří a z tohoto důvodu se mohou vysunout mimo své přirozené krytí za žebry. Jsou teď víc náchylné na protržení a proto je dobré se vystříhat jakéhokoliv nebezpečí v podobě silného tlaku na tyto orgány (míčové hry, kontaktní sporty apod.)

Po pominutí prvotní infekce, zůstává i nadále virus EB přítomen v organismu člověka v latentní formě. Čas od času se reaktivuje, při silném imunitním systému nebo dostatku protilátek v krvi už nepropuká v nové onemocnění. Hovoří se o toulavém stadiu, kdy se objeví ve slinách hostitele a hledá příležitost (např. polibek) k přenosu na nového hostitele.

TIP : Doporučujeme také zdravotní web Roztroušená skleróza. Jedná se o neurologické onemocnění jenž postihuje CNS (centrální nervový systém), konkrétně bílou hmotu mozku.

Komplikace

Při pozdním rozpoznání onemocnění, slabém imunitním systému, nedodržování léčby či starším věku se mohou dostavit komplikace, které jsou často velmi vážné.

• Jaterní komplikace mohou být v rozmezí zvýšených jaterních testů až po vznik žloutenky
• Plicní komplikace mohou být někdy velmi vážné a představují pro nemocného největší riziko. Projevují se zvětšením uzlin nejen na krku, ale i kolem dýchací trubice,  tlačí na dýchací cesty a tím způsobují jejich zúžení, nebo až uzavření. Pokud není na blízku odborná pomoc, může dojít k zadušení. Při nadměrně zduřelých uzlinách lékař doporučuje hospitalizaci, kde je nemocný pod kontrolou. V případě nutnosti je zapotřebí chirurgický zásah.
• Neurologické komplikace jsou skutečně ojedinělé, může dojít k záchvatům ( zvláště při vysoké horečce), někdy i k zánětu mozkových blan aj. I tady je důležitá včasná a účinná léčba, někdy i hospitalizace.
• Krevní komplikace dochází k poklesu počtu bílých nebo odumření červených krvinek. Je to jenom přechodný stav. Po určité době a léčbě se vše vrací k normálu.

Shrnutí

Infekční mononukleóza patří mezi hodnější infekce. Přestože je nakažlivá, onemocnění propukne jen asi u 5% nakažených lidí. Průběh bývá někdy velmi lehký, někdy může končit vážnými zdravotními komplikacemi. Nákaza je celoživotní, a i když už je hostitel tzv. v pořádku, neustále může kohokoliv např. svým polibkem nakazit. Může jít o náhodnou známost nebo o milovanou osobu. Lépe je proto být zdráv a preventivně se chránit. V dnešní době existuje i očkování, které se doporučuje hlavně dětem.